HOW DAILY GRATITUDE CAN CHANGE YOUR LIFE/ JAK VÁM KAŽDODENNÍ VDĚČNOST MŮŽE ZMĚNIT CELÝ ŽIVOT

Krásný den, moji drazí! K něčemu se vám přiznám – došly mi fotky. Což znamená, že opět nadešel ten správný čas na trochu “hlubokého” zamyšlení (haha), čili článek, který je víc o duši, než o těle (a tudíž k němu můžu vzít fotky, které mám ve složce “NĚJAKÝ ČLÁNEK”). Ale znáte mě, nebudu vám tady ani kázat, ani přikazovat. Jak říká Woody Allen, jestli chceš poslání, tak běž na poštu. Navíc stejně jako vy, si i já občas strašně ráda od všech těch šatiček a botiček a trendů a střihů odfrknu.

 

Tentokrát mě k tomuhle článku přiměla chvíle, kterou jsem zažila včera. Byly 4 hodiny odpoledne a já jsem jela z práce! Stihla jsem brzkou večeři s kamarádkami a užívala si každou minutu smíchu, povídání i dobrého jídla. A cítila jsem čistou vděčnost. Po těch dvou měsících toho šíleného pracovního zápřahu, kdy jsem nebyla schopná ani určit, jaký je den, jsem se v tu chvíli usmívala od ucha k uchu a… děkovala.

 

Víte už, že jsem se rozhodla jít touhle cestou před pár měsíci, po přečtení knížky Tajemství a teď čtu Kouzlo. Je to jednoduchá logika – čím víc budete vděční za to, co máte, tím víc toho dostanete. Čím vděčnější budete, tím šťastnější se budete cítit. Já vím, že už jste to slyšeli, možná i několikrát… ale ruku na srdce, praktikujete to?

 

Takže se teď vykašlete na pochybnosti a prostě to zkuste: Jeden týden (to není moc), 5 minut denně (to je jak prd). A za týden se tu zase sejdeme a vy mi můžete povyprávět, co se změnilo. Jestli potřebujete trochu popostrčit, tak tady máte 3 tipy, jak na to. Bude to taková 7 denní výzva vděčnosti.

 

1. UDĚLEJTE Z “VDĚČNOSTI” KAŽDODENNÍ RUTINU

Každé ráno, hned po probuzení, poděkujte. S každým krokem do koupelny (nebo na záchod 🙂 ), řekněte/myslete si “děkuju”. Za cokoli, co vás napadne. Ale nemrmlejte to jen automaticky, jako když po někom něco opakujete. Ale opravdu myslete na věci, za které jste vděční. Uvidíte, na kolik věcí přijdete. Od zdraví vašich dětí až po hrnek voňavé kávy.

Tím chci říct, že vděční můžeme být i za docela obyčejné věci, které máme tendenci brát jako samozřejmost. Však víte, že i života si začnete vážit přesně ve chvíli, kdy jste blízko k jeho ztrátě.

 

2. KAŽDÝ DEN SI NAPIŠTE SEZNAM “VDĚČNOSTI”

Já mám na to celý sešit. Jestli se ale trochu stydíte, že by ten váš mohl někdo najít a klepat si na čelo, udělejte to tak, že si seznam napíšete na papír. V klidu, nechte plynout myšlenky. A až budete pro ten den hotovi, prostě papír vyhoďte, aby ho nikdo jiný nečetl. Kašlete na to, že neděkujete za světový mír, ale za novou kabelku. Je to VÁŠ seznam a VY děkujete srdcem, ne politickým prohlášením. Jak už jsem jednou psala v podobném článku, na mém seznamu byla na prvním místě podzemní garáž, protože nemusím každé ráno odmetat sníh a sedat do zmrzlého auta ;-).

 

3. “VDĚČNOST” PŘED USNUTÍM

Než to zalomíte do polštáře, vzpomeňte si aspoň na jednu hezkou věc/moment, za kterou/ý jste vděčni. Jasně, že někdy máte jeden z těch dnů, kdy jediné, na co se těšíte, je, až skončí. I přesto, snažte se a uvidíte, že minimálně jednu věc, za kterou můžete poděkovat, najdete. Tohle je ta nejsnadnější cesta, jak být vděční každý den. Navíc tak jednoduše nastartujete pozitivní myšlení. A když budete s pozitivní myšlenkou usínat, budete se takhle naladěni i probouzet. Jednoduché jako facka.

 

Vidíte, jak málo času k tomu potřebujete? A zachvíli taky uvidíte, jak obrovský dopad na váš život tyhle “ptákoviny” budou mít. Slibuju, že 5 minut denně vám dokáže změnit život, že si to ani představit neumíte. Takže od zítřka, 7 dní…. Začínám: Jsem vděčná za svoje čtenáře, kteří oceňují moji práci a navíc jsou inteligentní a ještě k tomu vtipní. Jsem vděčná za voňavé papírky do sušičky. Jsem vděčná za sluneční paprsky, ale i tak za tu garáž :-).

 

Xo, Vaše veskrze vděčná

28 Comments

  1. Veronika H.
    March 21, 2018 / 8:34 am

    Ahoj Alenko,
    tento článek se mi dost trefil do noty. Začínala jsem se totiž litovat…..že se mi nic nedaří.
    Takže ještě jednou díky….

    • Alen
      March 21, 2018 / 1:20 pm

      Veru, mrkni se na komentář Vandy a na mojí odpověď. Třeba ti to zase o trochu pomůže 😉

      • Veronika H.
        March 22, 2018 / 10:02 am

        Děkuji, mně někdy holt pomáhá zalézt někam zdechnnout do houští, moc nikoho neotravovat a pak se vyvztekat, vybrečet a jít dál, bohužel to trvá čím dál déle 🙂

        • Vanda
          March 22, 2018 / 11:04 am

          Taky vždy odejdu zmrznout do hor, ale ještě se mi to nepovedlo, tak se pak musím potupně vracet. Takže už raději nikam nechodím 😀

  2. Marcela Čierna
    March 21, 2018 / 9:31 am

    Ahoj Alenko, vyzva prijata aj so zoznamom. 🙂 I ked uz nejaky ten den dakujem, ale obcas zabudnem…takze si dam pozor. 🙂 ❤ dakujem, za tento tvoj clanok 🙂 ❤

    • Alen
      March 21, 2018 / 1:19 pm

      Já mám na celý týden vystaráno, protože každý den můžu z celého srdce děkovat za svojí drahou přítelkyni Marcelku! 😉

  3. Vanda
    March 21, 2018 / 9:32 am

    Tak tohle jsem si uvědomila hlavně loni v Indii : žádná bída, války, tajfuny, tornáda, lékařská péče na špičkové úrovni, dostupná do půl hodiny, štědrý sociální systém… opravdu se nemáme na co stěžovat. A taky většinu z nás Bůh obdařil mozkem, se kterým umíme pracovat ( a který občas vymyslí kravinu 😀 ). Mně se taky teď sesypal na hlavu jeden projekt a hledám cestu, jak se dostat ze stavu : ” nezvládla jsem to ” do ” alespoň jsem to zkusila ” 😀
    No a co, holky, jsme krásné, chytré, skromné… téměř dokonalé. Kdo by se furt tahal s tou svatozáří 😀 😀

    • Alen
      March 21, 2018 / 1:19 pm

      Vandi, nikdy nezapomínej na to, že “naše selhání” NENÍ CHYBA, ale jen DALŠÍ KROK k vysněnému cíli. Každý opravdu úspěšný člověk ti potvrdí, že takových selhání na své cestě udělal několik. Ale rozdíl mezi těmi, co k úspěchu došli a těmi, co to vzdali, je ten, že ti úspěšní to berou jako LEKCI, ze které se o sobě měli něco naučit. Takže vzhůru do dalšího boje, protože vzdát to umí každý pitomec 😉

      • Vanda
        March 21, 2018 / 7:54 pm

        Alenko, díky. Říkám si, že když svět nedocenil mého génia, dobře mu tak 😀 😀 A zrovna Ty víš, jak umím být otravná, když se uvezmu 😀

  4. Stanislava
    March 21, 2018 / 11:01 am

    Alenko,
    momentálně jsem vděčná, že mi tenhle článek naskočil do mailu a já si jej přečetla, protože ještě v noci jsem myslela že se mi život skončil, páč jsem se xtý krát zamilovala a dostala facku a v sekundě musela vystřízlivět. Probrečela jsem celou noc a po přečtení si říkám, že jsem vlastně vděčná, že mojí andělé pracují na plné obrátky a uchránili mě před pokračováním …. takže děkuji z celého srdce

    • Alen
      March 21, 2018 / 1:15 pm

      Stani, ty jsi báječná! Jsem na tebe strašně pyšná a já děkuju tobě!!

    • Alen
      March 21, 2018 / 1:14 pm

      Anet, tak já děkuju za svoje vnímavé čtenářky a super tipy od nich! 😉

  5. Bára
    March 21, 2018 / 11:14 am

    Já jsem dnes četla článek o ženě, která zvládla rakovinu, má tracheotomii, stará se o 8 letého syna a stát jí sebral invaliditu III. stupně a nechal jen dvojku…, prý už může pracovat! Jak jsem v tu chvíli pocítila neskutečnou vděčnost, že já jsem zdravá, moje rodina a přátelé také! Po tomhle si člověk uvědomí, že nic není důležitější…, nová kaboška je fajn, ale když nemáte zdraví a sílu sdílet život se svými blízkými, je k ničemu…
    takže, počkejte si…., ještě si počkejte…výzva přijala!
    1) jsem vděčná za zdraví své a svých blízkých
    2) jsem vděčná, že mám práci, která mě baví
    3) jsem vděčná, že jsem dnes spala o hodinu dýl
    4) jsem vděčná za prima lidi okolo mě
    5) jsem vděčná, že máme Alenku, která i nás, totálně racionální lidi dokáže vyprovokovat k takovému ,,nadpřirozenu” 🙂

    • Alen
      March 21, 2018 / 1:12 pm

      Baru, DĚKUJU!!!! Nádherně jsi to napsala a neboj, i já jsem hodně pragmatická holka. Ale za výsledky ručím 😉

  6. Markéta (Š.)
    March 21, 2018 / 12:29 pm

    Pro dnešek jsem vděčná za to, že ten první jarní den je opravdu jarní. Á propos, Alenko, minulou noc se mi o Tobě zdálo. Sen byl na motivy filmu Ďábel nosí Pradu a dostávala jsem tam, coby Tvoje asistentka, pěknou sodu. Vůbec nevím, jak si to mám vyložit… 🙂

    • Alen
      March 21, 2018 / 1:11 pm

      Markét, to bych ti NIKDY neudělala 😀 A mimochodem, už jsi druhá, kterou jsem tenhle týden strašila ve snech. S tou druhou slečnou jsem zase jela ve výtahu a vysvětlovala jí, že na tu šálu, co mám, se chystám sbalit nějakého týpka 😀 😀 To začínám mít ale pěknou pověst 🙂

  7. Hana.Oli
    March 21, 2018 / 1:08 pm

    Ahoj Alenko,
    výzva přijata, a děkuji za tento i za další tvé články.

    • Alen
      March 21, 2018 / 1:10 pm

      Hani, JÁ děkuju!! Přeju krásný den 😉

  8. Natalie
    March 21, 2018 / 2:41 pm

    U me je to ta třetí knížka Moc a používám ji denně, abych si připomněla v různých situacích jak přemýšlet. Tolikrat už jsem ji četla a furt do té negativity spadnu, člověk je tak nějak nastaven. A někdy ji proste otevřu jen tak namátkou a beru to tak, že zrovna tohle je přesně ten text, který mne v danou chvíli má navigovat.

  9. Katka Brettka
    March 21, 2018 / 7:32 pm

    Když já na to moc nevěřím, ale zkusím. Já stojím nohama na zemi, ale slibuji, že 7 dní dám. Děkuji za krásného zdravého kluka, děkuji za nové skříně do ložnice, děkuji za úžasného chlapa, který to smontoval a ložnici vymaloval. Každý den budu pokračovat. Měj se krásně

    • Alen
      March 21, 2018 / 8:07 pm

      Kači, slibuju, že klidně můžeš stát nohama na zemi a stejně to bude fungovat 😉

  10. Mirka
    March 21, 2018 / 8:59 pm

    Taky jsem spíš realistka, i když se snažím uvěřit, stejně mě to hází zpátky na zem. Ale jo, 7 dní vydržím, zkusím.

  11. Michaela Z.
    March 21, 2018 / 10:05 pm

    Dobrý večer, Alenko.
    Výzva přijata. Startujeme… tři, dva, jedna, teď… děkuji za Váš článek, děkuji za dnešní den, za slunce nad hlavou, za muže snů, který mi právě ukradl peřinu, za hafana, který mi ukradl polštář, za… děkuji…

    Děkuji a dobrou noc 🙂

  12. Martina
    March 22, 2018 / 10:17 pm

    Díky vašim článkům si uvědomuji nebo spíš chápu, proč jsem tak šťastná. Vděčnost praktikuji denně automaticky. Raduji se z maličkostí. Dělám už jen, co mne baví. Jen o tom neumím psát, protože si mylně myslím, že to tak má přece každý nebo že to tak může mít. Že je to normální, ale ono není. Kéž by bylo! Hezký článek!

  13. Inka
    March 26, 2018 / 6:52 pm

    Alenko dekuji ze jsem nasla tvuj insta tvuj blog tvuj optimismus ktery je nakazlivy a hlavne ze nachazim sama sebe..dekuji

    • Alen
      March 26, 2018 / 9:43 pm

      Inunko, tohle je tak překrásný vzkaz!!! To JÁ MUSÍM PODĚKOVAT TOBĚ! Já nechci znít jako nějaká plačka, ale vážně mám slzy v očích. Tohle je nejkrásnější odměna, kterou kdo může za svou práci dostat! DĚKUJU!!!!!!!

  14. Jana Najčová
    April 1, 2018 / 9:36 pm

    Ahoj všem :-). I když jsem celý život bezděčně praktikovala tuto vděčnost..ano každý den jsem si říkala, jak mám báječný život. Byla jsem vděčná, že jsme si postavili dům, i když to nebyl dům na klíč a museli jsme dost přiložit ruku k dílu. Byla jsem každodenně vděčná za báječného muže a syna atd..atd..Přesto se můj život změnil v peklo- leukemii v posledním stádiu,,příšerná léčba,,,zlámané obratle,,atd..atd..nebudu popisovat to, co mnohý otrlíky opravdu dostalo :-)). Léčba pomohla jen na chvíli,,vrátila se nemoc a s ní zoufalství. Čtu kde co, co by mi pomohlo,,včetně andělů a jsem zoufalá, nevím jak se dovolat pomoci,,,na kterou hodně lidí přísahá…pomůžou andělé, pomůže vesmír atd..Musí se prý jen věřit a požádat. Opravdu věřím, žádám , děkuji ale nic, nic, nic,,už ztrácím naději,,je tu někdo, kdo o tom ví víc a poradí??? Všem za jakoukoliv pomoc děkuji. Jana.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *