HARD WORKING vs. PRODUCTIVITY/ PRACOVITOST vs. PRODUKTIVITA

Krásný den, moji milí! Jak asi víte z posledního příspěvku, mám teď v hlavě blogovací bramboračku. Protože jsem vždycky jednala srdcem a intuitivně (někdy to znamenalo průšvih jako barák), přemílám si všechno na každém svém kroku. A všechno si pěkně sepisuju, protože ve svém věku (a své neorganizovanosti) neudržím ani myšlenku, ani…. 🙂

 

Seznam vypadá nějak takhle:

1. Proč jsem začala blogovat, co jsem chtěla čtenářům předat?

Životní nadhled, ukázat, že jde jít i jinými cestami, humor, pracovní zkušenosti… Nic z toho nezmizelo, takže mám z půlky vyhráno 😉 .

2. Co mě na blogování nejvíc baví?

Bohužel to, co vás možná baví ze všeho nejmíň – psaní článků, které NEJSOU o módě. Protože o ní denně čtu, pořád se přece musím vzdělávat, přednáším o ní na kurzech a workshopech ve Škole stylu, hodnotím jí, učím jí na firemních workshopech a ještě jí občas nakupuju, mám jí někdy opravdu dost.

3. Co mi sežere nejvíc času?

Jednoznačně Instagram, který v tuhle chvíli redukuju na minimum. Což znamená, že jsem vymazala veškeré české účty a u zahraničních si nechám jen ty svoje “největší oblíbence”, kteří mě skutečně k něčemu inspirují a ne, že je jen šmíruju, ve které restauraci teď jedí. Možná to bude mít špatný vliv na “všeobecný rozhled” o české blogerské scéně, ale rozhodně to bude mít výborný vliv na moje psyché 🙂 .

4. Můžu cokoli z blogovacího procesu delegovat na ostatní?

Jediné, co můžu, je najít profesionálního fotografa, se kterým budu mít naplánované “photo sessions” na jeden den a nafotíme několik outfitů do foroty. Sotva ze mě bude profesionální blogerka, která svěří psaní svých textů někomu jinému, byť třeba i lepšímu. Na tohle mi nesmí nikdo sáhnout 😀 .

 

Při té soukromé “hloubkové kontrole” jsem taky zjistila jednu závažnou věc: Že jsem jen zahlcená, ale ve spoustě případů úplně zbytečně. Zkrátka, že pracovitost nemá s produktivitou nic moc společného. Já vím, halelujá, to jsem objevila Ameriku, že?

 

A protože tenhle týden bude opravdu jeden z nejnáročnějších za celý rok, rozhodla jsem se, že to budu muset vzít za správný konec a vyzkoušet produktivní plánování. Jedna z technik se jmenuje POMODORO a přivedla mě na ní právě ta zahraniční inspirativní blogerka @rachelzeilic.

Tuhle rajčatovou metodu vymyslel na konci 80. let jeden Ital a nazval jí podle té kuchyňské časomíry ve tvaru rajčete. A teď schválně, jestli jste takoví pamětníci a měli jste tuhle věcičku doma 🙂 .

Systém je takový, že si nejprve určíte úkol, na kterém budete pracovat. JEDEN! Nastavíte časomíru a věnujete se mu intenzivně přesně 25 minut. Pak je povinná pětiminutová přestávka a pak opět další blok 25 minut. Ty pracovní bloky uděláte 4 a pak si odfrknete na 15-30 minut. A potom znovu a znovu, dokud není úkol dokončen. Prý je to geniální na udržení pozornosti, netříštění myšlenek, prokrastinaci… Zkrátka nestane se vám, že vezmete do ruky telefon, abyste se podívali, kolik je a najednou po dvou hodinách zjistíte, že pořád ještě rolujete instastories.

 

Těch 5 minut na odfrknutí je důležitých, abyste si došli na záchod, nebo udělat čaj, zkrátka ulevili mozkovým závitům. “Velká přestávka” po čtyřech pracovních blocích je na jídlo, na cigárko, nebo na ten Instagram 😉 .

 

Zní to jako úplná triviálnost, ale jestli to pomohlo Rachel, tak to určitě pomůže i mě a je to! 🙂 A co vy, máte nějakou zaručenou metodu, která pomáhá být opravdu výkonná, místo jen strhaná? Jestli ano, sem s ní! Prosím!

 

Zatím se mějte krásně a já si jdu naštelovat první rajčatovou pětadvacetiminutovku.

xo, Vaše

 

Šaty – RESERVED

Bunda – H&M

Boty – BAŤA (nejlepší boty, co jsem na léto měla! Seženete je TADY)

Kabelka – GUCCI

Červený náramek – nadace NEJEN SRDCEM

(až budete chtít udělat dobrý skutek, tak si ho můžete koupit TADY)

 

 

P.S.: Fotky vznikly během filmového festivalu v Karlových Varech, kde jsem díky svému milovanému partnerovi Nespresso uspořádala své první oficiální “meet & greet” setkání. Jestli tohle čtete vy, se kterými jsme se potkala, že to byl krásný den? Měla bych zase něco podobného vymyslet. Co říkáte?

 

Follow:

19 Comments

  1. August 27, 2018 / 10:25 am

    idem to skusit tiez 😉 mam tu sice dve decka, ale budem nekompromisna, tak snad tiez ten clanok dnes dopisem. Dakujem za inspiraciu :-*

    • Alen
      Author
      August 27, 2018 / 10:28 am

      Já už v tom jedu 🙂 A zatím je to super. Už mi psaly i další blogerky, že to ode dneška testují, tak doufám, že to bude fungovat a ulehčíme tím našim čtenářkám trochu život 😉 Krásný den, Zuzanka!

  2. Aleš T.
    August 27, 2018 / 10:30 am

    Ohledně produktivity, znám dvě cesty.
    Mám-li zahrádku, tak ji mohu zalévat konví a dvě hodiny běhat sem a tam.
    Nebo mohu natáhnout zavlažování a otočit kohoutkem. Potom mohu ty dvě hodiny věnovat něčemu jinému… Jenže to něco stojí.

    Nebo mohu někoho přibrat a budeme s konvemi běhat 2. Toho druhého to musí bavit a musí z toho něco mít…

    Nebo to necháme na přírodě, a třeba něco přežije samo…

    Blog potřebuje taky svou zálivku…

    Já osobně bych natáhl ten zavlažovák, protože peskovat někoho ta to, že neumí ani správně zalévat, nemám nervy. Nicméně, kdyby se někdo šikovný našel 🙂

    • Alen
      Author
      August 27, 2018 / 11:03 am

      :-DDDD Aleši, vy mě vždycky rozsekáte! Neblogujete náhodou? Já bych se totiž s chutí ráda začetla 😉

      • Aleš T.
        August 28, 2018 / 8:03 am

        Už mi začíná být jasné, proč Vám ta produktivita hapruje 🙂 I kdybych blog měl, neřeknu! Lidé co něco umí, by neměli plýtvat svým časem a spíše se věnovat své zahrádce 😉

        • Alen
          Author
          August 28, 2018 / 8:09 am

          Kdyz ja si nemyslim, ze odpovidani svym ctenarum je plytvani casem 😉 Je to fer – vy mne vas cas, ja vam svuj 🙂 a cist veci, ktere lahodi nejen oku, bych plytvanim nenazvala uz vubec :))

        • Veronika H.
          August 29, 2018 / 4:04 pm

          Aleši, Aleši, není obor jako obor, aneb není zahrádka jako zahrádka. Alence tam ty růžičky nebo bazalku občas přinesli čtenáři a čtenářky, tak holt musí občas ukázat, jestli nechcíply (ty byliny a květiny)….

  3. August 27, 2018 / 10:40 am

    Krásný článek a fotky! <3
    Asi bych si ty tvoje otázky měla také položit, protože poslední měsíc tohle řeším taky…
    (Ale myslím si, že tenhle blok máme jednou za čas všichni) 🙂
    Díky za rady!

    xxx

    • Alen
      Author
      August 27, 2018 / 11:09 am

      Děkuju, Luci! Mimochodem, abys věděla, jak už jsem zpitomnělá, tak jsem tvůj vzkaz četla takhle: “… tenhle blog máme všichni.” 😀

  4. LUCA
    August 27, 2018 / 10:55 am

    Já pracuju v administrativě, tak úplně nevím, jestli můžu srovnávat/radit, ale co zachránilo mě v době mojí zatím nejhorší pracovní krize – DŮSLEDNÉ DRŽENÍ VÍKENDŮ. Chápu, že ne každý si to asi může úplně stoprocentně dovolit, ale víkendy opravdu mají svůj smysl. V pátek odpoledne se za mnou zavřou dveře kanceláře a až do pondělního rána za nimi zůstává všechno pracovní nekompromisně zavřené. A abych si víkend opravdu užila a odpočinula si, mám ještě jedno zlaté pravidlo – pouze jedna “akce” za víkend. Ne jako dřív, kdy jsem to vedla stylem: v pátek večer zajdu s kamarádkama na víno, v sobotu jdeme s přítelem na oslavu a v neděli udělám grilovačku se sousedy – to už vážně ne, člověk se nezastaví a i když jde ve všech případech o věci, na který se těším, tak výsledek byl ten, že z víkendu jsem byla ještě víc zničená, než z pracovního týdne. Teď si prostě vždycky vyberu to, co se mi chce nejvíc/co nejde odložit, jednu věc/akci a konec. Zbytek víkendu je jen můj a zaplní ho jen věci, které jsem neplánovala, nikomu neslíbila. Takže když se mi chce, seberu se a jdu na procházku, nebo na nákupy, nebo zajdeme do kina, jdu si zacvičit (když se mi chce! jinak i tohle je pro mě povinnost spadající do pracovního týdne), poklidím, vytřídím šatník, prostě cokoli co můžu ale nemusím.

    • Alen
      Author
      August 27, 2018 / 11:06 am

      Luci, tohle přesně dělám! Pravda, někdy kvůli typu své práce, si musím udělat “víkend” třeba v úterý, ale pak používám přesně tohle pravidlo. Máš naprostou pravdu!!

  5. Natalie
    August 27, 2018 / 11:27 am

    A zase jednou krasny outfit. Jinak, mne jeste funguje vypnout vsechny pripominky a hlasice poctu prijatych zprav na displeji. Kdyz otevru mail/apku, tak otevru, zadny stresovani mimo to.
    PS: V tom pripade si tu ruku musis prijet nafotit sama, LOL. Az se zabydlim, jsi zvana.

    • Alen
      Author
      August 27, 2018 / 11:29 am

      Beru tě za slovo 😉

  6. diana
    August 27, 2018 / 11:53 am

    …pěkné nazouváky, sháním je celé léto, jiné než černé s dvěma pásky (na střídání) a řešení zas najdu u Alen, díky:-)
    Jen jsem musela vzít stříbrné, růžové jsou vyprodané (mají už jen do vel. 38).
    Tvůj blog čtu léta (ještě z dob Maru a spol.) a jako jediný stále, ostatní mne přestaly bavit,
    tak držím palce,ať si aspoň můžeme občas počíst nebo se podle tebe obléknout/obout nebo začít vstávat v pět ráno :-))
    Díky za vše, jsi skvělá…

    • Alen
      Author
      August 27, 2018 / 12:00 pm

      :-))) Dianko, to jsme vlastně “staré známé” už 🙂 Jsem ráda, že ti můžu aspoň takhle na dálku s něčím pomoct. A hlavně nevstávat v 5 ráno! Protože kolem 12 už mám pocit, že musím sníst krávu v běhu a v 7 mám hlavu v klávesnici :-DDD

  7. Eva
    August 27, 2018 / 1:05 pm

    Opět super čtení a musím Pomodoro taky zkusit. Jo a ty Vary byly skvělý.

    • Alen
      Author
      August 27, 2018 / 1:06 pm

      Viď, Evi, že byly! Děkuju!!!

  8. Tereza
    August 27, 2018 / 4:59 pm

    Tak to určitě zkusím u učení na statnice snad budu víc produktivnější

  9. Lenka Brestenská
    September 7, 2018 / 5:32 pm

    Bod č. 3 by som mala začať aplikovať dôslednejšie než v poslednom čase. Ale keď, zase, našla som nové skvelé IG účty aj vďaka Tebe, naposledy Catandcook. Namotala som sa na novú kuchárku a teraz mi len zostáva dúfať, že bude posielať svoju knihu aj na Slovensko.
    P.S. Tie topánočky na leto sú dokonalé !

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *